Poslednich par dnu...

Rano me vzbudilo tukani na parapet. Rikam si no co, prsi... Pak jsem jako klasicky dosla do kuchyne, kde jsem se postavila na stolek pod oknem... "Coze? ldkfhaúoyůslfmymců To ne. Ja jsem chtela umyt a spravit kola... Dobre. Budu si myslet, ze je tretiho prosince a ja mam radost, protoze napadl snih..."

Pri me snidani nam do prosklenych balkonovych dveri plnou parou vrazil nejaky ptak... chudak.

Uz je to tady, konecne. Uz nebudu rano vrazet do dveri. Je totiz svetlo, vite? Ja rano proste nerozinam, a pak narazim do dveri, nebo misto do pokoje vejdu do skrine...:)

A jsem stastna...