Every Monday

Každé pondělí... každé... sedí tady a snaží se učit. Mechaniku. Matiku. Deskriptivu. Ale hlava říká:"Ne ne ne." Moc se chce soustředit, ale nejde to. Jediné, co jí jde, je soustředit se na ten pocit. On ví, jaký to je pocit.
Přemyšlí nad tím uběhlým víkendem a rekapituluje, co se stalo. Smích, pláč, štěstí, pusinky, vražedné pohledy... A tenhle se joooo vydařil. Zase. Zase. Zase ona. Opravdu je tak špatná a pokazila na ní tolik věcí? "Anděl", řekla kdysi jedna kamarádka. I really want, my dear, but it is too difficult. I really try hard.
"Poraď si sama, pomož si sama, v životě ti taky nikdo nepomůže. Jo, musíš se snažit. Dvojku? Co jsi proboha zase dělala? Jedničku? Hm..." "Mě ano, mě ano, maminko, už teď to vím."
Nesnáším ubrečené situace, nesnáším hormony, nesnáším moji povahu, wanna escape...
Miluji pravdu, miluji chvíle s tebou, miluji tvůj smích, miluji tvé tělo, miluji tvůj hlas, miluji tvé rty, miluji tvé ruce, miluji tvé obětí, miluji, jak mě miluješ, miluji tebe... :-*

A chci tady ještě něco napsat, ale musím jít pro kapesník...