Imagine...

Rano se probudite...reknete si : "Ahoj, dospely clovece." (Nebojte se, beru to spis formalne. Plne si uvedomuji, ze nekdo neni dospely ani v 50..., ale ten pocit je super :) Tatka vam rekne, ze touhle dobou vas vezl do porodnice... Pak se vydate do skoly. Zavola vam, Zuzka. Vas nic neprekvapi, sami zaspavate 2x do tydne. Na krizovatce na vas pocka Verca a vy jdete do skoly. Kecate o vsem moznem a jen tajne doufate, ze si na vas nekdo vzpomene, nechcete dary, jen at si nekdo vzpomene. Projdete posledni zatackou, ktera vas deli od skoly a tam.... Placete jako zelva. Tohle pro vas nikdy nikdo neudelal. Na zabradli u venkovniho schodiste visi obrovsky plakat a na nem: Miladce krasne 18 narozeniny.... Jitule, Misa, Zuzka a Elis v zapeti vyskoci spoza plakatu. No nosech maji klaunske nosy a hodi na vas konfety. V mziku se na vas sesypou a Zuzka vam preda krasny lapac snu.... Neni to nadhera? Jako vystrizene z anglickeho filmu, co? Ale milankove, tohle je, ne jak ja rikam kruta, ale krasna realita... Snad poprve v zivote jsem si uvedomila, ze mam vice nez 2 pratele... Je to nepopsatelny okamzik. Timto vsak tento vyznamny den neskoncil.
Nebudu tady popisovat nejaky Vanocnio koncert ZUS, deticky ani moc netleskaly :)
Kdyz jsem se vratila do skoly - dobrovolne na seminar, kde jsme psali pisemku na determinanty, popral mi Teng a Barca... Zazitky z jejiho darku prijdou pozdeji a vim, ze budou stat za to :)
Myslela jsem, ze uz me dnes nic neprekvapi, vedela jsem, ze od nasich dostanu ty boticky a byla jsem spokojena... Ne, ja mam kolem sebe moooc uzasnych lidi. Popral mi tatinek - kytice 18 ruzovych ruzi, jednoduse, ale nadherne navazanych, a pak maminka... zrovna se vzbudila a rikala, ze po porodu se citila lip :p Poprala mi a z kapsy vytahla takovou tu krabicku od zlatnika... Wow, sok, dalsi, krasny... Ruzove nausnice od Swarovskeho... takova prekvapeni mi zatim delal jen Dobros...:) Pak prisel Druhy bratricek a prinesl mi nove bedny k pocitaci...
Rozhodne se nechci chlubit tim, kolik jsem toho dostala. Chci se pochlubit tim, kolik uzasnych lidi mam kolem sebe.