Garp se podíval na Helenu; mohl hýbat jedině očima. Viděl, že se na něho Helena snaží usmívat. Garp se ji pokoušel ubezpečit: nic si z toho nedělej – no co, jestli po smrti už není žádný život? Ale zato je život po Garpovi, věř mi. I když je po smrti jenom smrt (jenom smrt jenom smrt), buď vděčná za drobné odměny – někdy například následuje po sexu zrození! A když má člověk velké štěstí, bývá někdy sex i po zrození! Ano profím, jak by to byla řekla Alice. A dokud je život, říkaly Garpovy oči, je naděje, že budeš mít tu sílu. A nikdy nezapomeň, že existuje paměť, Heleno, říkaly jí jeho oči.