KONEC

Všeho.
Chci utect. Daleko a pryc. Od vseho. Nevidim vubec nic. Nic pekneho. Jen hruzu, jak to vsechno poseru.
Vse uz bylo naposled. Naposledy jsme spolu sly do skoly a ze skoly. Naposledy jsme spolu obedvaly. Naposledy pujdu do vytvarky, do sokola, do orchestru. Nic nebude jako driv. Mam strach, ze uz nikdy se nebudu smat tak, jako driv. Vzdycky nas bolelo bricho. Byly jsme nejlepsi. Vim to. Prozila jsme si tam vsechno. To nejkrasnejsi i nejhnusnejsi. Tam bylo vse poprve i naposled. Vsechno, vsechno se udalo za ty ctyri roky. Balonky, celonocni akce, prvni opojeni alkoholem, prvni koureni, prvni chozeni a rozchod. Ted vitej, slecno, do zivota. It´s too late to apologize.
Precetla jsem snad vsechny prispevky. Bylo toho opravdu moc a ja nechci zapomenout jediny okamzik. Nechci vas opustit, ani jednu. Daly jste mi toho tolik. Ukazaly jste mi cestu, probraly z nocni mury, ktera pro me nemela konec.
Proc me ted nikdo nedrzi v naruci, kdyz to potrebuju? Musis se obejmout sama. I ten kapesnik si musis vzit sama. Vem si medveda a brecte spolu. Nebo to rekni zviratku, ten to nikomu nevyzvani.
NECHCI maturovat. Jen ukazu veskerou svou tupost, svou blbost, kterou jsem tak dobre maskovala.
Miluji, kdyz me hladis, miluji, kdyz me drzis v naruci, miluji tva usta, miluji tvuj hlas a smich.