Psat. Neni ani co. Staci se podivat do naseho mezonetu.
Rano vsechny odhodlane stanou a vi, ze se to dneska vsechno nauci. Kolem pate seste hodiny se ze vsech stran zacnou ozyvat prapodivne zvuky a hlaska: "Neeeeeee, ja to seru. To proste ne." Suverene vitezi. Nikdo uz neche. Mozek nic nebere, ale vy vite, ze "musite". Jinak nedate dalsi terminy.

Deska je v prdeli, byt a briagada v nedohlednu. Se zbalim a pojedu tam. Tam, kde jsem sice byla high as fuck. Ale "neco" se tam vzdycky dalo. A vsichni se usmivali a byli mili. Jj, po bitve je kazdy general :)

Chci uz konec. 14 dni se flakat. Nic nedelat. Behat. Nestresovat.

Chci teplou vodu. Chci se zborit.