Antonie De Saint – Axupéry: Malý princ

Nakonec mi to nedalo... Jenom jsem to zkopirovala, ze sveho ctenarskaho deniku, takze je to trochu ...skolni, ale vse je pravda...

Touto pohádkou jsem byla skutečně ohromena. Není pohádka jako pohádka, není princ jako princ. Tenhle je skutečně jen jeden - Malý princ – jedno z nejslavnějších děl moderní literatury. (V novinách jsem se dočetla, že Malý princ byl zřejmě žena).

Malý princ, kouzelná pohádková bytost, přichází na naši Zemi ze vzdálených vesmírných světů, aby se kdesi v africké poušti setkal s autorem tohoto příběhu a zjevil mu tajemství své podivuhodné životní pouti. Ale zjeví mu vlastně daleko víc: tajemství čistého srdce, dobra a krásy. Je to opravdu líbezná knížka. Vzala jsem si z ní i hodně ponaučení. Souhlasila jsem s Malým princem v tom, že dospělí jsou rozhodně podivní a nechci se stát typickým dospělým, kteří mají o vážných věcech představy naprosto odlišné… Děti totiž nic nepočítají. Nikam nechvátají, vědí, co hledají… Nejvíc mě ovšem ohromilo tajemství, které mu prozradila liška na Zemi: „Co je důležité, je očím neviditelné.“ To nejdůležitější je očím neviditelné… a že je to obrovská pravda. Všem můžu tuto knihu vřele doporučit, je v ní mnoho moudra.

Maths

Myslim, ze by bylo pekne kdybych se podelila o tato matematicka dilka. Vznikla na zaklade dnesniho testu ze seminare - reciproke rovnice. Obe jsme to umely na vybornou, jen Lucy trochu zablbla, ale co, hlavne, ze to umis, ne? Uznavam, ze i me je to v dany okamzik jedno, jestli jsem to umela ci ne... Autory jsme ja a Lucy - podotykam, ze mela palec v orteze:)

Jo, vcera jsme obe dostaly jednicku ze zkouseni ve fyzice a ani jedna jsem se neucila - kez by o takhle slo casteji...:)

Vrrrrrrrrrrr

Tak jsem se tesila, jak tady napisu pekny prispevek o Malem princi... Predcilo to neco jineho. Opet nikdo nepochopil me "umelecke sklony":) Ve vytvarce jsem kreslili autoportret - expresionisms = nakreslite to , co citite. Ja si udelala zelene oci, cervene vlasy, zbytek jsem dokreslila tuzkou a celkem pekne vystinovala - taky na me 2 hodiny svitilo socialisticke svetlo, ze ktereho me celkem bolely oci. Uznavam, moc se mi konecne dilo nepodoba, ale neco se v tom najit da. Mamina to nazvala karikaturou - jeste se divila, kdyz jsem ji rekla, ze me to urazilo. Rekla mi, at se nezacnu chovat jako Dan, ze k tomu moc nechybi... Tatka to nazval indianem... Nereknu kdyby se to stalo obcas, al on se to deje uz od "komet" alias kytar... Je mi to jedno. Mozna jeste dneska si na stenu konecne prilepim Bona, Edge a sebe