Just because...
Do školy chodím ráda. Jsou tam milí lidé, spolužáci, někteří cvičící a přednášející. Těchto 12 týdnů ovšem bylo poněkud zapeklitých.
V pondělí v 1. týdnu v 8:00 jsme dostali zadanou ŽB monolitickou kci. Řeknou vám, co chtějí. To je vše. Konzultovat musíte každý týden. Jinak je to v háji. Tzn. každý týden tak 5 hodin v průměru počítat. Mluvím o čistém čase, kdy dojdu k výsledku. Nepočítam, že 3x po sobě mi výpočet vrátila a vy musíte pořád znovu. Cvičící si u ostatních dělá značky v podobě křížků, to asi znamená, že je s něma konec. Každý týden vás řekne, jak můžete něco takového vymyslet. Do očí.
TZB. Opět musíš konzultovat každý týden. Učitel tě pošle do zahraničí, Číny, Němacka dělat uklízečku a nakonec zpět na základní šklou. Nervy už nemají ani největší pohodáři. Jedna holčina pláče. Vše z očí do očí.
Pozemák. Rýsovat. Z hodiny na hodinu. Výkresy vám pořád vrací, protože na nich něco chybí. Dalších 5 hodin. Musíte počítat také s tím, že výkres musí být vytisklý a A3 tiskárnu má málokdo.
Mechanika zemin.... Každý týden mít vypočítaný příklad. I dmnetní opisování zabere minimálně 2 hodiny.
Zdivo. Učitel nevysvětlí nic. Pouze zadání. Každý týden jedno.
Tzn., že pořád musíte něco dělat. Pořád. Už od prvního týdne. PRVNÍHO. Ne 4. - 5.
Na přednášku buď jdeš, nebo ji prostě nemáš. Je to na tobě. Rozhodni se, zda chceš studovat, nebo mít volný čas. A uvědom si, jak to měli dřív... Za celý semestr mohli zameškat 2 hodiny (i s přednáškama). Kluci mezitím chodili na vojnu. Tak nefňukej a važ si toho, v jakých podmínkách můžes studovat.
Naše fakulta je nejstarší, založila VUT. Nachazí se ve staré budově, pochopitelně. V zimě je tam zima. Tak jak má být. Nevím, co je to v zimě sundat kabát. Nenapadlo by mě, tohleto nikdy nikde zmínit. Prostě stará budova. Nic míň, nic víc. (Můžu si ledatak stěžovat kamarádkam, jaká je mi zima).
Toto je náš systém. Nemakáš z týdne na týden (Po 10 týdnů jsem nevěděla, co je to volný víkend). Nemáš zápich.
Když jsem ještě měli předměty jako chemie, matika atp. psávali jsme pochopitelně písemky. V půlce a na konci semestru. Dostal jsi určitý počet bodů, se kterým jsi šel na zkoušku. Připadalo mi vždy absolutně logické, že ač už máš třeba skoro E, musíš dostat nějaký minimální počet bodů. Musíš přece nějakým způsobem ukázat, že ses na tu zkoušku připravil, ne?
That´s it.
V pondělí v 1. týdnu v 8:00 jsme dostali zadanou ŽB monolitickou kci. Řeknou vám, co chtějí. To je vše. Konzultovat musíte každý týden. Jinak je to v háji. Tzn. každý týden tak 5 hodin v průměru počítat. Mluvím o čistém čase, kdy dojdu k výsledku. Nepočítam, že 3x po sobě mi výpočet vrátila a vy musíte pořád znovu. Cvičící si u ostatních dělá značky v podobě křížků, to asi znamená, že je s něma konec. Každý týden vás řekne, jak můžete něco takového vymyslet. Do očí.
TZB. Opět musíš konzultovat každý týden. Učitel tě pošle do zahraničí, Číny, Němacka dělat uklízečku a nakonec zpět na základní šklou. Nervy už nemají ani největší pohodáři. Jedna holčina pláče. Vše z očí do očí.
Pozemák. Rýsovat. Z hodiny na hodinu. Výkresy vám pořád vrací, protože na nich něco chybí. Dalších 5 hodin. Musíte počítat také s tím, že výkres musí být vytisklý a A3 tiskárnu má málokdo.
Mechanika zemin.... Každý týden mít vypočítaný příklad. I dmnetní opisování zabere minimálně 2 hodiny.
Zdivo. Učitel nevysvětlí nic. Pouze zadání. Každý týden jedno.
Tzn., že pořád musíte něco dělat. Pořád. Už od prvního týdne. PRVNÍHO. Ne 4. - 5.
Na přednášku buď jdeš, nebo ji prostě nemáš. Je to na tobě. Rozhodni se, zda chceš studovat, nebo mít volný čas. A uvědom si, jak to měli dřív... Za celý semestr mohli zameškat 2 hodiny (i s přednáškama). Kluci mezitím chodili na vojnu. Tak nefňukej a važ si toho, v jakých podmínkách můžes studovat.
Naše fakulta je nejstarší, založila VUT. Nachazí se ve staré budově, pochopitelně. V zimě je tam zima. Tak jak má být. Nevím, co je to v zimě sundat kabát. Nenapadlo by mě, tohleto nikdy nikde zmínit. Prostě stará budova. Nic míň, nic víc. (Můžu si ledatak stěžovat kamarádkam, jaká je mi zima).
Toto je náš systém. Nemakáš z týdne na týden (Po 10 týdnů jsem nevěděla, co je to volný víkend). Nemáš zápich.
Když jsem ještě měli předměty jako chemie, matika atp. psávali jsme pochopitelně písemky. V půlce a na konci semestru. Dostal jsi určitý počet bodů, se kterým jsi šel na zkoušku. Připadalo mi vždy absolutně logické, že ač už máš třeba skoro E, musíš dostat nějaký minimální počet bodů. Musíš přece nějakým způsobem ukázat, že ses na tu zkoušku připravil, ne?
That´s it.