11.11.2011 v 11 hodin
Jsem se vdala.
1. Tak vy máte odvahu. A proč? Jsi těhotná? Protože ho miluji. Je mi s ním krásně a jeden druhého chápeme. Protože vím, že se mi s ním krásně žije, protože je nám hezky i na 12 m2. Oba víme, co chceme. Protože mě poslouchá, nosí mi dárky, stará se o mě. Protože milujeme náš vztah a nechceme o něj přijít a když vidíme, že kdysi se taky brali mladí a jsou spolu dodnes, tak proč nezkusit ověřený recept?
Nervy jsem měla, nejdrsnější bylo, když doma někdo řekl: "Ženich už je tady." Najednou se mi hůř dýchalo a měla jsem velký strach, abych se Tominovi líbila :) Nakonec jsem se prý líbila.
Sluníčko svítilo a bylo krásně. Z dopoledne si toho moc nepamatuju. Byla jsem šťastná, že na obřad přišlo tolik lidí, což jsem nečekala, na to, že jsem to moc lidem neřekla. Oddávající byl krapet divný, ale aspoň je na co vzpomínat, naštěstí vše trvalo jen chvíli.
Zuzka s Míšou měly nachystané úžasné hry a tombolu, která opravdu stála za to :) Moc jsem si to užívala a nechtěla, aby to skončilo. Únava však byla silnější. Ty tři dny chystání byly nekonečné a na druhou stranu nezapomenutelné. Z první novomanželské noci bylo první novomanželské ráno :)
A dnes? Jsem šťastná, spokojená a klidná. Mám pocit, že mám v životě už velkou jistotu a můžu se teď soustředit na spoustu věcí. Můžu se víc rozvíjet a vědět, že když se třeba nezadaří, mám jeho. Milujícího manžela, o kterého se můžu opřít.